Zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana se konala 29, října 1966 v kanceláři Armádní redakce Československého rozhlasu. Jiří Šebánek (1930-2007) na ni pozval Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka.

Sborník obsahuje referáty z šesté mezinárodní konference o italských operách v Čechách v 18. století, konané v září 2020 pod názvem L’opera italiana – tra l\'originale e il pasticcio. Praxe tzv. pasticcií, tj. oper, které na divadelně lákavý námět sestavil obvykle místní divadelní impresário z úspěšných árií už prováděných oper, byla zvláštním fenoménem italské opery 18. století.

Dnešní dobu označuje autor knihy za dobu všeobecné scénovanosti. Jako dlouholetého divadelního praktika a teoretika ho zajímá, jaký vliv mají tyto tendence na oblast divadla a herectví zvlášť i jak se projevují v příbuzných uměních, ale nejen to: Sleduje, jak zasahují do našeho každodenního života prostřednictvím politiky, reklamy a médií.

Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016. Ke zkoumání české loutkářské tradice a jejích fascinujících a dodnes inspirativních proměn se připojily dvě desítky osobností z tuzemského loutkářského světa, jak teoretici a historici,

Almanach Mestského divadla Žilina je fúzia či skôr kolízia tradičného chápania knihy ako lineárneho záznamu s prúdom kontextuálnych informačných a vizuálnych blokov pripomínajúcich viac formu magazínu. Je zborníkom príbehov, pretože všetko je príbeh, dokonca aj dejiny.

Publikácia Eriky Fischer-Lichte je uznávaným sprievodcom po divadle vo všetkých jeho podobách s nesmierne širokým záberom. Knihu tvoria tri časti, v ktorých prechádza od prvých krokov na úplnom začiatku uvažovania o predstavení k úvahám o rozmanitých, navzájom prepojených otázkach, z ktorých vychádza pokročilejšie štúdium.

Autor se soustřeďuje na problematiku tvůrčí práce se světlem a s jeho různými existenčními formami v divadelním artefaktu v rámci avantgardních scén, na nichž působil či je samostatně vytvářel E. F. Burian. Po historickém exkursu do vývoje prostředků a postupů využívání světla na jevišti podrobně sleduje vývoj zobrazovacího principusvětelného divadla v Burianově inscenační tvorbě v celém jejím vývojovém

Proslulá skladba spisovatele Huga von Hofmannsthal (1874–1929) z počátku 20. století odkazuje daleko hlouběji do minulosti: je v ní zpracován anglický Everyman, moralita z patnáctého století. Středověký námět oděl rakouský básník po pěti stech letech do jazyka zbarveného starodávnou němčinou.

Podtitul publikácie slovenského operného kritika a publicistu Vladimíra Blaha (1943) presne vystihuje jej obsah. Autor v diele venovanom stálici svetového operného repertoáru podrobne sleduje príbeh populárneho Pucciniho diela.

Příspěvek k pochopení skutečnosti, proč v listopadu 1989 byli nejpřipravenější a nejodvážnější profesní skupinou divadelníci, kteří okamžitě dali k dispozici nejen sebe (a osud svých blízkých), ale i svá pracoviště: divadla, včetně divadelní školy. Divadelní a další dramatičtí umělci totiž měli do listopadového mezníku – což dosud unikalo pozornosti – své profesní periodikum, jímž se napájeli: byl

Maska je důležitou součástí divadelního vývoje. Pomáhá hercům pochopit základní divadelní interpretační postupy.

Plnému porozumění českým hrám psaným v 19. století – a v souvislosti s tím i jejich náležitému ocenění a dramaturgickému využití – brání na prvním místě vzdálenost jejich jazyka od současné češtiny. Možnosti dramatu se do značné míry rovnají možnostem jazyka.

Surové kousky ze života lidí. Antologie nejlepších textů pražského Kulturně divadelního spolku Puchmajer, sdružujícího četné výrazné autorské a komediální osobnosti.

Umělecká kniha je o životě a tvorbě předního českého herce, pedagoga a recitátora, jenž celý svůj život spojil sBrnem: Ladislav Lakomý je český herec a divadelní pedagog, jenž svůj profesionální herecký život strávil v Brně. Od roku 1965 působí jakožto člen činohry Národního divadla v Brně.

Edice Konvikt je zaměřena na uměnovědné obory (výtvarného umění, filmu, divadla, rozhlasu, hudby atp.) a je tvořena původními monografickými díly zaměřenými na historickou i teoretickou problematiku, ale také na současná témata jednotlivých uměleckých forem. Součástí edice mohou být i původní práce zaměřené na problematiku médií (televize, digitalizace), na intermedialitu atp.

Rekonstrukce Towenových vzpomínek, k nimž jsou přičleněna osobní vyznání jeho bývalých žáků.

27. a 29. októbra 2009 sa konalo v Ľubľane sympózium ako súčasť projektu TACE, venované experimentálnemu divadlu v rokoch 1945 až 2000. Pozornosť sa venovala priestorom používaných experimentálnym divadlom, či skôr zaberaním nedivadelných priestorov, teda ich urbanizovaním a socializovaním.

Zborník príspevkov prednesených na sympóziu \'Josef Kajetán Tyl a česká (divadelní kultura)\', které se konalo v septembri 2006 pri príležitosti stopäťdesiateho výročia smrti veľkého českého divadelníka.

Publikace je věnována práci absolventů katedry scénografie pražské Divadelní akademie múzických umění, založené Františkem Tröstrem. Sleduje tvorbu 36 umělců, kteří vytvořili kostýmy pro divadelní inscenace.

Názov monografie Nadeždy Lindovskej nielen vytyčuje terén jej bádateľského úsilia, ale je aj metaforický. Anton Pavlovič Čechov nestavia do centra svojich hier udalosti, deje, ale ľudské vnútro.