Kniha skúma fenomén Dandyzmu a vykresľuje portréty hlavných protagonistov: Baudelaire, Byron, Wilde a ďalších...

Analytické štúdie o niektorých autoroch 20. storočia (Krasko, Urban, Jarunková, Bednár, Štepka, Jaroš, Moravčík, Mitana, Novomeský či Horák) z pera uznávaného a významného literárneho vedca.

Soubor textů Úvahy o mýtu zahrnuje mýty starozákonní, řecké, středověké, novověké a současné, tj mýty počátku třetího milénia. Autor popisuje pojem mýtu, všímá si těch, které se tradují v literární, v divadelní, filmové a dnes už i internetové podobě: Stvoření světa, prvotní hřích, potopa, typicky české legendy, legendy nacionální, zrod mediálních hvězd, budování obrazu politiků… Jednotlivé pasáže

Americká badatelka tureckého původu Mutlu Konuk Blasingová se zabývá povahou lyrického subjektu a jeho vztahem k básnickému jazyku. Zdánlivě soukromé, individuální vědomí vyjádřené v básni je podle ní jen virtuální entitou.

Tato publikace chce postihnout stěžejní momenty a směry hispanoamerických literatur od konce 19. století do počátku 21. století. Každou epochu zastupují klíčoví autoři a jejich zásadní díla.

Dějiny česko-německo-rakouských, resp. rakousko-německo-českých (či snad německo-rakousko-českých?) slovesných vztahů na sebe poutaly odjakživa značnou pozornost. A právem.

Monografia Martina Navrátila Neznáme dielo Vojtecha Mihálika: Rekonštrukcia zbierky Ruža dopĺňa ďalšie „biele miesta“ v autorskom profile básnika Vojtecha Mihálika (1926 – 2001). Autor na podklade Mihálikovej rukopisnej pozostalosti rekonštruuje neznámu zbierku Ruža, s ktorou sa v básnickej časti literárneho súbehu vydavateľstva Tranoscius v roku 1946 umiestnil na druhom mieste, ďalej načrtáva tematický

Hamburský básník a myslitel Barthold Heinrich Brockes napsal asi nejrozsáhlejší básnické dílo německé literatury, devítisvazkový soubor Pozemské potěšení v Bohu (1721–1748), v němž vytvořil jeden z klíčových mostů mezi německým barokem a osvícenstvím a mezi koncepty osvícenského filozoficko-náboženského myšlení a krásnou literaturou. Představuje duchovní a společenský pohyb v Hamburgu, který díky infiltraci

Kniha představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí.

Kniha se zabývá osudy a tvorbou cestovatele, spisovatele a nakladatele Archibalda Václava Nováka (1895–1979), který se proslavil ve 20. a 30. letech 20. století jako autor populárních románů a povídek z exotického prostředí. Při přípravě cestopisných přednášek i v literární tvorbě využil své zkušenosti z návštěvy USA a Francouzské Polynésie a z cesty do Asie.

Monografie se zabývá medialitou díla Karla Teigeho a Vítězslava Nezvala, dvou vůdčích postav českého poetismu, z pohledu filozofie médií. V duchu uvažování Marshalla McLuhana, o které se Martin Charvát opírá, nejsou pro něj média neutrální prostředník, nýbrž způsob vidění a pociťování, který determinuje lidskou zkušenost.

Rozsáhlá přehledová publikace Gabriely Veselé podává výklad dějin německé literatury v českých zemích od nejstarších dob do roku 1945. Sleduje postavení němčiny a češtiny v jednotlivých epochách, podrobně eviduje a hodnotí překlady německých literárních děl do češtiny, představuje životy a díla známých i zapomenutých německy píšících autorů, jejich dobovou recepci i ohlas v pozdějších generacích.

Monografia literárneho vedca Petra Darovca predstavuje Petra Pišťanka ako prelomového autora deväťdesiatych rokov 20. storočia, ktorý slovenskej literatúre otvoril celkom nový svet mafiánov a prostitútok, ich životný štýl a prejavy správania vrátane poklesnutého jazyka. S nadhľadom a bez moralizovania písal o ľudskej povrchnosti, duchovnej vyprázdnenosti a intelektuálnej lenivosti, ale aj o manipulačných

Jonathan Culler (* 1944) patří k nejvýznamnějším literárním teoretikům a jeho Krátký úvod do literární teorie (česky 2002, 2015) se těší trvalé oblibě v USA i u nás. Teorie lyriky si klade za cíl přistoupit k oblasti lyrické poezie pružně a nedogmaticky, přitom ale s vědomím bohatých vnitřních vazeb tradice básnického psaní, poslechu a čtení, které se osvědčují v autorské i čtenářské zkušenosti, a

Svazek přináší první úplnou edici Pamětí překladatele, prozaika a divadelního kritika Bedřicha Frídy, v nichž autor vzpomíná především na svého bratra, spisovatele Jaroslava Vrchlického. Frídův text, dosud dostupný pouze v rukopise, přináší množství nových, biograficky a historicky cenných informací o životě a díle předního básníka lumírovské generace, zejména o období jeho dětství a mládí, o jeho

Zkušený arabista prof. PhDr. Jaroslav Oliverius, CSc. mapuje vývoj české arabistiky, která je pevně spjata s Univerzitou Karlovou.

Marie Rút Křížková (* 1936) se vedle vydávání díla Jiřího Ortena edičně zabývala tvorbou dětí v terezínském ghettu, vedla rozhovory s teologem Josefem Zvěřinou, edičně připravovala knihu pamětí Miloslavy Holubové, napsala dějiny salesiánů v českých zemích, zpracovala korespondenci Jiřího Lederera a věnovala se řadě dalších témat. Její závěrečnou prací jsou vzpomínky s názvem Slyšet a odpovídat, které

Kniha analyzuje jednotlivé smery, skupiny a ich významných predstaviteľov od vzniku moderny až po postmodernu, a to na základe nových poznatkov, uvolnených archívnych a iných materiálov, publikovaných v Rusku i v zahraničí.

Prvou část knihy tvoří čtyři studie, v nichž může čtenář sledovat autorův výklad poutě díla Karla HynkaMáchy českým literárním světem se zvláštním důrazem na léta 1836-1858. P. Vašák se v nich věnuje i způsobu a proměnám recepce básníkova díla, vzniku a vývoji máchovské symboliky a podrobně pak zde rozkrývá i vliv dobové recepce Máchovy tvorby na proces geneze literárního programu skupiny májovců.

Súbor textov predstavuje žáner eseje v interpretačných, teoretických, básnických a publicistických príspevkoch renomovaných odbornikov a známych českých osobností.