Publikace, na níž se podílel tým předních českých odborníků na životní prostředí, se věnuje problematice atmosféry, klimatu a kvality ovzduší v širokých souvislostech, jež přesahují pouhý přírodovědný pohled. K chemickým, fyzikálním charakteristikám ovzduší a k jejich dynamice promlouvají v dobách proměn globálního klimatu a emisí toxických látek do ovzduší měst a průmyslových aglomerací nejen přírodovědci,

Pokazili sme si planétu? Od čias, kedy ľudia vynašli prvé stroje poháňané motormi, sa s našou planétou dejú zvláštne veci.

SOS Planéta Zem vrhá svetlo na našu ohrozenú planétu a na to, čoho sme dennodenne svedkami. Krátky úvod poskytne pozadie rôznych problémov, ktoré postihujú Zem.

Známý permakulturní designér a učitel Ben Falk hospodaří na čtyřhektarovém pozemku v chladném americkém Vermontu. Používá při tom permakulturní design s důrazem na regeneraci, produktivitu a odolnost nejen krajiny, ale i samotného hospodáře.

Brožurka se věnuje tématu, které je jedním z určujících principů permakulturního designu: Používej přiměřené technologie! Takto široce pojaté téma připomíná, že permakultura programově spojuje různé obory lidské činnosti a bere si z nich pro svůj design prvky, metody a postupy, které směřují k udržitelnému způsobu života a táhnou za jeden provaz s přírodou. V této brožurce pokrýváme oblasti staveb,

Klimatická krize se městům nevyhýbá. A lidé z měst se nevyhýbají klimatické krizi.

Pandemie COVID-19 může být odrazovým můstkem pro rychlé změny potřebné k řešení klimatické krize. Autoři předkládají přesvědčivé argumenty, proč musíme jednat ihned a od základů změnit všechny systémy, které jsou pilíři dnešní civilizace a ekonomiky.

Příroda, peníze, práce, péče, potraviny, energie a životy: na těchto sedmi věcích stojí svět, ve kterém žijeme, a také jeho budoucnost. Moderní obchod z nich udělal pouhé laciné artikly, a tím proměnil, ovládl a zdevastoval Zemi.

Kniha je súborom textov, ktoré sochár, ochranár, aktivista (ale aj vášnivý bicyklista) Marián „Marko“ Huba písal v deväťdesiatych rokoch pre rôzne dobové periodiká, alebo ich formuloval v podobe prednášok, diskusných príspevkov, rozhovorov či otvorených listov. Sú vzácnym svedectvom, že spoločenské a ekologické problémy, ktoré dnes tak intenzívne vnímame, boli pomenované už pred tridsiatimi rokmi.

Změna klimatu není problém, kterým by se měla společnost vážněji zabývat, tvrdí lidé jako Václav Klaus, Ivan Brezina nebo Luboš Motl. Považují jej za nafouknutou bublinu, která má vědcům a ekologickým aktivistům zajistit přísun tučných grantů a dotací.

Bee Johnson se podařilo svou knihou vyvolat v západním světě pěkné haló. Stále větší počet lidí si začíná všímat toho, že smysl života není v tom, co vlastníme.

Geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek je známý tím, že se k aktuálním problémům světa dokáže vyjádřit nadčasově, z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem i s konstruktivní skepsí. Jeho nejnovější kniha Co se děje se světem? je typicky cílkovská: zdánlivě jde o popis velké proměny našeho světa vlivem klimatických změn a migrační vlny, ale ve skutečnosti se autor soustřeďuje především na to,

Těžiště knihy představuje trojice esejů, z nichž každý se věnuje jednomu ze živlů. Oheň se střetává s vodou, je oživován vzduchem, který ho rozdmýchává, a opírá se o zemi, která ho živí.

Autor přichází s novým konceptem evoluční ontologie, jejíž procesuální pojetí bytí umožňuje pochopit to, co se dnes se světem děje. Na pozadí pomalé přirozené evoluce života ukazuje rychlou, přírodu poškozující evoluci kultury.

Rozprávanie o štyroch obrancoch kaňonov amerického severozápadu bolo inšpirované vznikomsabotovania ako spôsobu boja niektorých ochranárov.

Zborník obsahuje odborné aj populárne texty českých a zahraničných expertom, ktorí nesúhlasia zo súčasnou populárnou interpretáciou príčin globálneho oteplovania. Predslov: Václav Klaus.

Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky. Je rozdělena do tří celků: první shrnuje a hodnotí dosavadní vývoj v oboru ekologické etiky (antropocentrické versus neantropocentrické koncepce) a ústí ve formulaci postoje nazvaného pokorný antropocentrismus, druhý