Anne Ubersfeld patrila k zakladajúcim osobnostiam modernej francúzskej teatrológie. Podieľala sa na vybudovaní prvej špecializovanej katedry Études théâltrales, situovanej na Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3. Etablovala priekopnícku teoretickú disciplínu, vyznávajúcu komplexnosť pohľadu na predmet výskumu a interdisciplinaritu.

Publikace Divadlo actor-specific: Downův syndrom jako divadelní stylizace odkazuje svým názvem na jeden z možných způsobů práce s herci s Downovým syndromem: Downův syndrom nevnímá jako handicap, ale jako divadelní potenciál, z něhož je třeba vycházet, jako by to byla daná divadelní stylizace. Termín actor-specific je pak obdobou termínu site-specific: zatímco divadelní projekty site-specific se inspirují

Неда Неждана / Кицька на спогад про темінь Herečka na pódiu šúpe zemiaky, krája mrkvu a varí ukrajinský boršč. Stojí sama pred divákmi v protileteckom kryte chersonského divadla, ktoré funguje aj počas vojny pod ruskou paľbou.

Publikace je souborem studií, které navazují na starší teatrologické práce tohoto druhu. Pracuje jak s dobovou literaturou, tak s obsáhlým souborem archivních materiálů, využívá znalostí napříč spektrem dějin umění – ať už se jedná o divadlo, literaturu, hudbu, výtvarné umění nebo film.

Skladateľ Giuseppe Verdi bol celoživotnou láskou teatrológa Ladislava Čavojského (1932 – 2014), ale úctu mal aj k tvorbe Richarda Wagnera. Z jeho vzťahu k týmto dvom velikánom sa zrodila kniha o ich tak odlišnom opuse, a zároveň aj kniha o ich operách na slovenských javiskách.

V tomto svazku velké řady edice Disk předkládáme čtenářům výběr česky dosud nepublikovaných statí K. S. Stanislavského, které zkratkovitě, ale výstižně mapují obraz vývoje myšlení velkého ruského divadelníka. Vedle přípravných materiálů k zásadním dílům, v nichž Stanislavskij formuloval svůj „systém“ či „metodu“ herecké tvorby, uveřejňujeme také stať, v níž pro Britskou encyklopedii shrnul svou uměleckou,

Nie je to učebnica, ale veľa vás naučí. Nie je to príručka, ale je vhodné, aby ju mal po ruke každý, kto sa zaoberá folklórom.

Študentský časopis Divadelnej fakulty VŠMU Reflektor vstúpil v akademickom roku 2011/2012 už do šiesteho roku svojej existencie. Avšak len teraz vychádza prvýkrát v tlačenej verzii, ako ročenka Divadelnej fakulty.

PRÍBEHY TELA je kniha, ktorá môže upútať bežného čitateľa, ako aj študenta anatómie. Informácie v nej môžu využiť tanečníci, umelci, športovci, terapeuti, ktorí sa venujú práci s telom, maséri, učitelia aj jednotlivci so zraneniami alebo s osobitným záujmom o spoznávanie svojho tela.

Maska je důležitou součástí divadelního vývoje. Pomáhá hercům pochopit základní divadelní interpretační postupy.

České vydání knihy o divadle tohoto významného polského scénografa, režiséra a v neposlední řadě také reformátora je rozděleno do dvou částí. První část tvoří překlad monografie Jana Kłossowicze Divadlo Tadeusze Kantora.

První souborné vydání s úvodní studií překladatelky Zoji Oubramové, věnované životu a dílu slavného ruského herce a pedagoga. V roce 1928 vychází v tehdejším Leningradě útlá kniha Hercova cesta.

V Divadelnom ústave vychádza v edícii Nová dráma/New Drama výber z dramatického diela Ivana Vyrypajeva pod názvom Hry. Výber obsahuje divadelné hry Valentínov deň, Kyslík, Genezis 2, Tanec Dillí a Opití.

Kniha Cabeceo - Rozhovory o argentinském tangu obsahuje třináct rozhovorů s učiteli, DJs a tanečníky/tanečnicemi argentinského tanga, kteří působí v Praze. Knížka by nevznikla, kdyby neexistovalo argentinské tango ... a kdyby jej Kristina Vojířová jednoho dne nezačala tančit, a později i hluboce vnímat.

Monografie scénografa a malíře Jana Vančura sleduje jeho divadelní tvorbu od sedmdesátých let po dnešek. Publikace v českém a anglickém jazyce obsahuje stručný Vančurům umělecký životopis, studie k jeho významných uměleckým obdobím a především řadu reprodukcí Vančurových scénografických děl.

Monografie scénografa a architekta Vladimíra Soukenky sleduje jeho divadelní tvorbu od raných činoherních inscenací v 80. letech 20. století v Divadle pracujících v Gottwaldově (dnes Městské divadlo Zlín) do současnosti. Významnými předěly jeho tvorby bylo angažmá v Laterně magice, kam jej v r. 1983 přizval jeho pedagog z Vysoké školy uměleckoprůmyslové prof.

Autor sa podujal popísať dva prístupy k nácviku konkrétneho tanca v dvoch rôznych prostrediach. V ôsmich kapitolách zoznamuje čitateľa s charakteristikou skúmanej oblasti, robí exkurz do oblasti psychológie, dôraz kladie na improvizáciu, zoznamuje nás s východiskovým materiálom a popisuje rozdielne metodiky nácviku v rôznych prostrediach.

Kniha je výberom esejí, prednášok, preslovov a článkov popredného amerického divadelného historika a teoretika, ktorého predmetom záujmu je scénografia.

Koncepcia herectva uplatnená v tvorbe najvýznamnejších českých divadelných režisérov 20. storočia.

Jak vypadalo české dětské divadlo v první polovině 19. století? Jak se v něm odrážely školské reformy, sílící české národní hnutí a sociální proměny, postupná emancipace české literatury od vzorů především z německé kultury?