Divadelné hry divadelného zoskupenia SkRAT. Morča, Stredná Európa ťamiluje, Paranoja, Umri, skap a zdochni!!!, Nemusím veľa, stačí dobre..., Smutný život Ivana T.

Kniha slovenskej teatrologičky o Trnavskom divadle a jeho živote od roku 1974 do roku 2006.

Magické prostredie rituálov a historická skúsenosť kolonizovaných krajín a etník v hrách Soyinku „zosobňuje iný svet – iné kultúrne, spoločenské a historické súvislosti, inú jazykovú situáciu, zvyklosti, inú kozmológiu. Inakosť zjemňuje a transponuje citlivosť recipientov Soyinkových textov, prestavuje ich kultúrne rámce a spôsoby premýšľania, dislokuje ich spôsob vnímania sveta a sociálnych vzťahov

\"Autorka práce Divadlo a výchova (úvahy o oboru) souhrnně zpracovává problematiku historického vývoje a současnosti oboru Divadlo a výchova. Zásadní z mého hlediska je, že práce rekapituluje historii existence Ateliéru Divadlo a výchova na DIFA JAMU v Brně a současně zachycuje genezi oboru Divadlo a výchova.

Scenáristova cesta je „klasický“ praktický manuál k vyprávění příběhu pro scenáristy, spisovatele a prostě každého, kdo potřebuje vybudovat nebo napsat soudržný a gradovaný příběh. Vychází z autorovy teorie, podle níž je většinu všech příběhů možné zjednodušit na základní schémata narativních prvků a činitelů, vystopovatelných až do kolektivní imaginace příběhů z dávných mytologií.

Autor úspěšné Scénologie krajiny, která vyšla jako 5. svazek malé řady edice Disk a otevřela téma scénologie životního prostředí či životního prostoru člověka, chce tentokrát porozumět tomu, čemu se říká předvádět se, hrát to na někoho, předstírat, klamat, čemu se říká životní divadýllka, čemu se říká udělat někomu scénu atd. Josef Valenta se zaměřuje právě na ony konkrétní podoby každodenního scénování,

Je skutečně s podivem, že české prostředí prozatím dílo a působení Antoina Viteze do značné míry ignorovalo. Estetika jeho inscenací a jeho myšlení o divadle přitom přesahují ryze francouzský kontext a rozvíjejí otázky spjaté s evropskou činohrou a její tradicí obecně: podvojnost divadla dramatu a divadla hereckého mimování a tzv. velké a malé činohry; divadlo jako umění konvence a stylizace, které

Publikace představuje první české přehledové dějiny dramatického žánru ve Spojených státech amerických od jeho úplných začátků v polovině 17. století do roku 1916. Nejvýznamnější směry a díla začleňuje do kontextu uměleckých, divadelních a společensko-politických změn, jež měly na konkrétní dobovou tvorbu přímý vliv.

Desátým svazkem edice Osobnosti české scénografie, kterou od roku 2014 vydává Institut umění – Divadelní ústav, je monografie věnovaná scénickému a kostýmnímu výtvarníkovi Karlu Glogrovi (nar. 1958). Glogr v letech 1977 až 1984 studoval scénografii u profesorů Jana Duška a Alberta Pražáka na Divadelní akademii múzických umění v Praze, kde od roku 1999 dosud působí pedagogicky. Jako scénograf byl v

Úvod do divadelnej vedy Christophera Balmeho sa v nemeckej jazykovej oblasti etabloval ako štandardné dielo. Prehľadné členenie a hutný výklad umožňujú rýchlu orientáciu a poskytujú presné informácie o ťažiskových pracovných oblastiach divadelnej vedy – vysvetlené sú najdôležitejšie oblasti od dejín a teórie divadla, cez analýzu drám a inscenácií až po javiskovú realizáciu, herecké umenie a výskum

Stručná encyklopédia tanečného umenia je výsledkom dlhoročnej systematickej zberateľskej a výskumnej činnosti autora Mgr. Emila T.

Profil života a tvorby jednoho z nejlepších současných režisérů v oblasti loutkového divadla, vytvořený formou „Pimprlové komedie o čtyřech dějstvích“. Pozoruhodný lidský i autorský příběh kovaného loutkáře zachytili ve svých textech Zdeněk A. Tichý, Nina Malíková, Pavel Vašíček, Václav Poul, Stanislav Doubrava, Vratislav Šrámek, Vítek Peřina, Jan Kerbr, Ivan Nesveda a řada dalších českých tvůrců,

Knížka vychází za mediální podpory Českého rozhlasu v září 2015 jako pocta k 85. nedožitým narozeninám umělce. Jde o vůbec první velmi otrevřený bilanční portrét, který pravdivě mapuje celý Haničincův život.

O pestré historii Divadla Rokoko dosud nebyla vydána žádná publikace. Proto se Městská divadla pražská rozhodla oslovit renomované divadelní historiky a k významnému jubileu připravila knihu, která popisuje nejvýznamnější éry tohoto kulturního prostoru.

První česká kniha o jediném protestantském karnevale na světě – o basilejské Fasnacht. V textu se prolínají základní historická fakta i teoretické náhledy se současnými zkušenostmi autorky, díky nimž dovede osobitě přiblížit i atmosféru tohoto unikátního svátku divadla, rituálu a satiry.

The third volume of the edition initiated by four partner theatre institutes form the four Visegrad countries- Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. Each of the four institutions selected for publication one play.

História medzinárodnej výstavy scénofrafie a divadelnej architektúry. Formou kroniky sú tuchronologicky zachytené udalosti, ktoré jednotlivé ročníky sprevádzali od roku 1967 do roku 2003.

Sborníček textů přátel a spolupracovníků nazvaný Červený a černý Boris je jen drobnou reciprocitou za zážitky, kterými přední tvůrce české pantomimy Boris Hybner obohatil své čtenáře a diváky. Je malou poctou k jeho význačnému životnímu jubileu a připomenutím chvil, které už nelze vrátit, ale které přesto přetrvávají v naší paměti.

Veliká reprezentativní kniha o vzniku a činnosti Studia Beseda v kontextu českého divadla 80. let. V Hradci Králové se v letech 1980-1983 setkali tři významní divadelní režiséři (Jan Grossman - Miroslav Krobot - Josef Krofta) a výsledkem byl projekt studiové scény, která v té době hostila i pracovní setkání dalších spřízněných studiových divadel (Husa na provázku, HaDivadlo, Činoherní studio, Studio

Tři studie tří pedagogů katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU spojuje téma \"otce českéne/divadelní alternativy\" Ivan Vyskočil. Přemysl Rut se zabývá třemi českými hamletovskými apokryfy, \"jež daleko překročily obvyklé aktualizační a parodické žertování\": Urhamletem Miloše Rejnuše a Václava Renče, Vzpomínkou na Hamleta Oldřicha Daňkaa ovšem Haprdánsem Ivana Vyskočila.