Etika Eudémova bývá společně s Etikou Níkomachovou a Velkou etikou (Magna Moralia) řazena mezi Aristotelovy etické spisy. Zatímco Etika Níkomachova si své místo v dějinách filosofie již právem zasloužila a vystupuje nad zbylé dva spisy jako dílo mladší a stěžejní, Etika Eudémova neprávem často zůstává v pozadí jako spis starší či pouze přípravný, z něhož bylo později vyňato několik knih pro Etiku Níkomachovu.

Iniciační text o číselných poměrech, lidské tělesnosti a duchu. Úvod do \"zednářského\" myšlení vycházející z původních principů starých řemesel.

Kniha Praxe Horev-klubu I poprvé zpřístupňuje čtenářské obci praktické učební texty, vypracované žáky nejvýznamnějšího českého hermetika Pierra de Lasenic (19001944) a jím samotným. Otevírá tak badatelům přístup k duchovnímu pokladu, plynoucímu z praktického uchopení živlů, polarity a univerzální harmonie. Obsahem prvního základního svazku jsou texty elementární a magické iniciace, doprovázející nejdůležitější

Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”. Tak vytvářejí komplikovanou vztahovou strukturu, která ovšem charakterizuje většinu prožitků člověka na počátku 21. století. Východiskem navrhovaného modelu

Autor sa v tejto monografii venuje niektorým projektom spirituality 20. storočia, ktoré prichádzali ako ponúkané odpovede na problémy dnešného človeka. Ide o spirituality, ktoré sú z hľadiska katolíckej viery na hrane. V knihe autorovi nejde o ich propagovanie, ale o ich prijatie ako výzvy a možnú inšpiráciu pre hľadanie obnovenej kresťanskej spirituality. Monografia je rozdelená do štyroch kapitol.

A modern ember fél a kereszténységtől - és fél a múlttól. A modern ember nem őrzi már dédapja emlékét, ellenben buzgón írja dédunokájának kimerítő és hiteles életrajzát. Walter Scott a XIX. század elején a múltnak regényeit írta; H. G. Wells a XX. század elején a jövő regényeit írja. A modern lelket hajszolja valami a jövő felé, a futurista álmok felé, nemcsak a fáradtság, hanem a félelem is, amellyel

Kniha je hlubokou sondou do základů Jungova uvažování o povaze psyché a do jeho snah nalézt odpovědi na obecnější otázky. Odkrývá i tu stránku Jungova díla, která v českém prostředí zůstává téměř neznámá. Ukazuje, jakým způsobem byl C. G. Jung při tvorbě svých klíčových psychologických konceptů ovlivněn dílem filosofů (zejména Kanta, Schopenhauera, Leibnize a Carusa) a jak tito myslitelé předurčili

Kniha s podtitulem \"Studie k Augustinovi, Plótinovi, Abelardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi\" obsahuje šest studií k dějinám pozdně antického a středověkého myšlení, soustředěných kolem dvou tematických ohnisek, na nichž je patrná kontinuita i diskontinuita mezi filosofií antiky a středověku. Prvním z těchto témat je otázka idejí, obecného a jednotlivého, druhým pojetí věčnosti a času. Přílohu

Druhý svazek Gadamerova projektu filosofické hermeneutiky výběrově shrnuje texty zveřejněné po prvním vydání Pravdy a metody roku 1960. Gadamer se v nich vyrovnává s kritickým ohlasem na svou knihu, když jednak dějinně prohlubuje a rozšiřuje, jednak analyticky zpřesňuje uzlová místa prvního svazku. Ke klíčovým podnětům patřily veřejné rozpravy se stoupenci metodologické hermeneutiky E. Bettim, E. D.

Kniha nabízí úvod do teologické reflexe vztahu křesťanství k jiným náboženským tradicím v katolické perspektivě. Představuje dějiny tohoto vztahu a definuje teologický základ křesťanského přístupu k náboženské pluralitě. Stranou neponechává ani současné teologické přístupy a některé otevřené otázky, s nimiž se setkáváme v rámci mezináboženského dialogu (zjevený charakter, spásonosnost a pravdivost

Sv. 6: Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495). Oproti výkladu A. de Libery, který v řadě Dějiny filosofie již vyšel a který věnuje rovnoměrný prostor byzantské, židovské, islámské i latinské tradici, se Kobuschova prezentace soustředí na klíčové autory křesťanského Západu.

Kniha ve svých třech částech prezentuje současný kontext debaty mezi judaistickými mysliteli a křesťany o postavě Ježíše z Nazareta, historii prvních staletí, kde se objevují různé proudy židokřesťanství, a následně pojednává o problematice mesiánských židů, s nimiž je autor řadu let v příímém osobním kontaktu. V české odborné literatuře se jedná o téma naprosto nové.

,,Vo svete je viac modiel ako skutočností: pre tie je určený môj uhrančivý pohľad na tento svet, aj moje uhrančivé ucho ... Tu raz klásť otázky kladivom, a, možno, ako odpoveď počuť ten slávny dutý tón, čo vychádza zo zdutých vnútorností - aká to rozkoš pre toho, čo má ešte uši za ušami, - pre mňa, starého psychológa a lapača potkanov, ktorému sa musí ohlásiť práve to, čo by chcelo ostať nemé ... Tento

Militantný ateizmus je na vzostupe. V uplynulých rokoch autority ako Richard Dawkins, Sam Harris, Daniel Dennett a Christopher Hitchens vyprodukovali nepretržitý prúd knižných bestsellerov, znevažujúcich náboženskú vieru ako nebezpečné bláznovstvo.

Žít z vlastního pramene znamená být usebrán, být u sebe. V tomto \"u sebe\" je zároveň přítomný celek, bytí, které prožíváme a ze kterého vždy poprvé a naposled žijeme.

Jaká zvířata jsou všeobecně považována za krásná a jaká za ošklivá? Jaký vliv má posouzení krásy či ošklivosti na zastoupení daného druhu v zoologických zahradách a v posledku na jeho ochranu?

Kniha Františka Koukolíka vznikla jako záměr předat vlastní životní zkušenost svým vnoučatům. Autor se v ní pokusil zachytit, čím se zabývá přes půl století.

Analýza smyslu či ne-smyslu státu, jeho existence, fungování, budoucnosti. Rousseauovo dílo O společenské smlouvě bývá často chápáno příliš zkratkovitě na to, aby se vyjevilo komplexnější pozadí některých provokativních tezí.

Proč vlastně lidé souhlasí se svým vlastním zotročením? Proč na ně přistupují?

Kniha přináší soubor studií k filosofii J. G. Fichta, prvního z představitelů tzv. německého idealismu. Soustředí se především na ústřední otázku celého Fichtova myšlení, totiž otázku po povaze sebevědomí, subjektivity či Já.