Básnická zbierka súčasného českého básnika.

Nejznámější český marketér. Tvůrce bezprecedentních kampaní.

Čapkovy drobné prózy, v nichž nechává promlouvat i překvapivé mluvčí, jako jsou výkal, pařez, štěnice nebo moucha, zesměšňují nabubřelou vážnost mnoha našich výroků. Drobné anekdoty, z nichž vykukuje osten absurdity, vyjadřují autorovy obavy před odlidštěním života, před ztrátou upřímného zájmu o druhé lidi.

„Gomepsis by se měla chystat na večer. Přijde noc, vlastně už se začalo stmívat.

Ostrieľaný rozprávač Jan Pavel prichádza v novej knihe s príbehom neznesiteľného egoistu a fanfaróna Maggiho. Ten vďaka naivnej predstave o mäsiarskom remesle, ktorou ho ešte pred samovraždou naočkoval otec, odíde z gymnázia a nastúpi na učilište, aby sa aj on stal tým najlepším mäsiarom a obnovil slávu rodinnej firmy.

Světlo z Pauliny, podmanivý povídkový cyklus, v němž se prolínají osudy postav napříč časem, prostorem i sny, představují Jana Štiftera opět jako zdatného spisovatele kratších prozaických útvarů, které čtenáři navzdory rozsahu zůstanou dlouho ležet na mysli. Ač se i zde zaobírá prázdnými budovami a vesnicemi (vzpomeňme na věty ze stejnojmenné povídky „Světlo z Pauliny“: „Hranice, kdysi tvořená jazykem,

Kniha povídek Dvacet minut na vsi autora Jiřího Padevěta zavádí čtenáře mezi obyčejné lidi žijící své běžné životy plné práce, starostí, ale i zábavy, radostí a občas poklidných chvil. Tisíce podobných střípků životů se odehrávaly a odehrávají v Evropě každý den, mění se kulisy, mění se společenská uspořádání, mění se počasí, ale lidé zůstávají.

Ve svém dalším románu nás Daniela Hodrová nikoli poprvé přesvědčuje, že nic nekončí – život ani láska, ani psaní, ani příběh, který začala vyprávět před čtyřiceti lety Podobojím a který po Kuklách a Thétě pokračoval Komedií, Vyvoláváním a Točitými větami, knihou roku 2016. Název Ta blízkost ukazovacím zájmenem naznačuje konkrétnost tohoto pocitu ve vztahu ke světu a k osudům lidí, velkolepým nejen

Debutová kniha Jaroslava Konáše vypráví o tom, co všechno mohou skrývat místa a věci, které v našich každodenních životech lhostejně míjíme. Prozaický život hudebního novináře se po setkání s tajemnou dívkou promění ve fantaskní dobrodružství.

To, co mělo být únikem, se stává návratem k sobě samé. Život v rodném městě mohl být pro novinářku Zou příjemný a jednoduchý, kdyby dokázala konečně zakořenit.

Kniha Divné dny s podtitulem Láska v pěti novelách přináší pět příběhů žen, do jejichž spokojených životů náhle zasahuje krize v pěti různých podobách. Jádrem knihy je novela Hany Pražákové (1930 - 2010) Divné dny.

Päť textov na hranici medzi poviedkou a novelou. Originálne, sugestívne, tragikomické príbehy, odohrávajúce sa na dramatickom pozadí protektorátu, totálneho nasadenia a povojnovej obnovy Česloslovenska.

Román české spisovatelky, inspirovaný jejím pobytem v Thajsku.

Obsahuje sesbírané slogany, anekdoty, citáty, veršíky, absurdní písemnosti, parafráze a kuriózní vzkazy let 50. – 80. minulého století.

Hrdinou atraktivní novely je muž, který dá před svou ženou, učitelkou v základní škole, přednost její žačce. Sexuálně explicitní části protínají intelektuální úvahy, které kontrastují s hovorovou řečí.

Voľné pokračovanie románu \'Jak se dělá chlapec\', v ktorom sa skúsený muž, spisovateľ František, rozíde s Milou, matkou dvoch svojich detí. Objaví sa mladá Kristýna, milostný vzťah, dozrievanie v ženu a vstup do kláštora...

Napínavý román o osobnej odvahe, sebeobetovaní pre druhých, svedomí, nenaplnenej láske, kamarátstve a odhaľovaní zmyslu života.

Celé vyprávění se v časových saltech vrací k příčině: za komunistické diktatury uznávaný spisovatel vyzradil ke konci války při mučení v nacistické káznici ve Straubingu své přátele, z nichž mnozí byli popraveni a několik jich přežilo. Po roce 1948 se po krátké emigraci vrací zpět do Československa, kde ho zakrátko STB zatýká a vydírá jeho zradou.

Deník kočičího intelektuála je mapou jednoho roku v životě přemýšlivého kocoura a „jeho lidí.“ Kočičí intelektuál zpočátku sleduje život svých lidí s jistým odstupem a lehkou ironií. Přesto, že má rád své jistoty, sám ve svém životě zažije poněkud dramatický zvrat, při kterém mu půjde o život a který ho dovede k jiným lidem a k poznání, že je dobré věřit ve šťastné konce.

Druhé desetiletí jednadvacátého století, na které volně navázala neštěstí desetiletí následujícího, se při pohledu zpět nejspíš nestane idylickou momentkou v lidských dějinách, jako jsou například šedesátá léta 20. století. Radek Mikuláš se však ve svých „Vědeckých lekcích“ pro Lidové noviny pokoušel a nadále pokouší běh doby komprimovat tak, aby z něho vystoupily předměty nadějí častěji než jinde