Pod jménem básníka Hésioda tradice uchovala zejména dvě rozsáhlé epické skladby: Theogonii neboli Zrození bohů a Práci a dny. Jeho tvorba dnes bývá datována na závěr 8. století před naším letopočtem a spolu s Homérovou Íliadou a Odysseiou tak tvoří nejstarší literární kořeny evropského myšlení.

Historické životopisy jsou tradiční a úspěšnou formou psaní o dějinách přítomnou jak v akademickém prostředí, tak v populární kultuře. V důsledku toho má tato forma velký vliv na naše představy o minulosti.

Svazek přináší šest souborů studií, v nichž Macura postupně cizeloval své pojetí modernistické a socialistické kultury. První čtyři oddíly obsahují práce o světové literatuře a teorii (např.

Tekutost, těkavost, chaos, zmatení, roztříštěnost, nejistota, úzkost, krize, polarizace - těmito slovy často popisujeme dnešní svět. Když literární kritik a novinář Jan Bělíček přemýšlel, jaké slovo vystihuje naši současnost nejlépe, vyskočil na něj zničehonic podivný výraz \"murmur\". V hučení murmusu bývá těžké se zorientovat.

Literární průvodce provede čtenáře českou metropolí dvacátých a třicátých let, kdy Prahou zněl jazz a noc prosvěcovaly neony. Zavede je do míst, kde byl založen Devětsil, do kaváren a barů, kde se scházeli básníci a prozaici s teoretiky, výtvarníky i architekty.

Martin Hilský, nejvýznamnější český znalec díla Williama Shakespeara, v této knize představuje přelomovou dobu, v níž vznikala velká díla alžbětinské literatury, a která měla pro anglickou společnost a civilizaci formativní význam. Na širokém plátně se pokouší podat její ucelený obraz: od záležitostí politických a dějinně významných přes otázky náboženské a filozofické až k hmotné kultuře a dějinám

Monografia literárneho vedca Petra Darovca predstavuje Petra Pišťanka ako prelomového autora deväťdesiatych rokov 20. storočia, ktorý slovenskej literatúre otvoril celkom nový svet mafiánov a prostitútok, ich životný štýl a prejavy správania vrátane poklesnutého jazyka. S nadhľadom a bez moralizovania písal o ľudskej povrchnosti, duchovnej vyprázdnenosti a intelektuálnej lenivosti, ale aj o manipulačných

Monografie se zaměřuje na dva současné směry sociálně kontextového studia literatury: teorii literárního pole Pierra Bourdieua a kulturní materialismus Raymonda Williamse a Alana Sinfielda. Českému čtenáři je představuje jako komplementární modely: teorie literárního pole počítá s existencí relativně autonomního mikrosvěta literatury, zatímco kulturní materialismus vychází z přesvědčení o plném začlenění

Třetí díl experimentální koncepce dějin české literatury. Období 1935–1947 přináší řadu proměn moderny, její konfrontaci s kataklyzmatickými historickými událostmi, s ideologií, s momenty, kdy svoboda kreace a myšlenky byla nahrazována mocenskou kontrolou.

Monografia Juraja Dvorského Od naratívnej gramatiky k interdisciplinarite naratívu, ktorá vyšla v apríli 2017 vo vydavateľstve Verbum, sa najprv venuje základným naratologickým kategóriám, vypracovaným pre potreby literárnej vedy, konkrétne ide o nasledovné kategórie: postava, rozprávač, perspektíva, čas a priestor. V druhej časti si autor všíma súčasné teoretické uvažovanie o rozprávaní mimo literárnej

České verze Cervantesova Dona Quijota stopují překlady, úpravy i intelektuální krádeže textu slavného románu od první adaptace z roku 1864 přes první převody z let 1866 a 1868 až ke klasické úpravě J. Johna (1940), k poslednímu překladu Z. Šmída (1952) a k adaptacím z nedávných let. Hispanista Miloslav Uličný též objevil zcela neznámé úpravy, jejichž autoři beze studu zkopírovali valnou část textů

Text o myšlení nabízí tři různé, byť vzájemně související interpretace toho, jak lze a nelze myslet, které vycházejí z podrobného čtení Bernhardovy novely Chůze a románů Staří Mistři a Mýcení. Thomas Bernhard nikde přesně neříká, co znamená myslet.

Historie překladatele mapuje vývoj postavení překladatelů ze skandinávských jazyků do češtiny v letech 1890–1950, v němž se promítají bouřlivé kulturní i politické proměny na evropské scéně tohoto období. Překladatel zde není pouze anonymní postavou, převádějící text z jednoho jazyka do druhého, nýbrž je zkoumána celá šíře jeho kulturního působení, od vlivu na proces výběru, překladu a vydání knihy

Anotácia: Autor a zostavovateľ publikácie, známy literárny kritik Vladimír Petrík predstavuje život a dielo prozaika a esejistu Jána Johanidesa. Kniha je textovo pestrá a odborne fundovaná, pritom čitateľsky prístupná.

Kromě nejproslulejší Staigerovy knihy, Základních pojmů poetiky, výbor obsahuje autorovy programové studie a články, curyšský proslov s následným polemickým ohlasem i ukázky z korespondence a vzpomínek. Tři oddíly knihy dokládají Staigerův myšlenkový přínos ve třech nejdůležitějších, vzájemně se prolínajících oblastech: první je svědectvím Staigerova pokusu o vytvoření antropologicky fundované poetiky,

Slovenská katolícka moderna je v dejinách slovenskej literatúry jedinečným básnickým a duchovno-kultúrnym hnutím. V rámci nej zaujíma významné miesto aj mysliteľská, teoretická a kritická tvorba samých básnikov, ako aj významných teoretikov a kritikov.

Publikace Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře přináší mnoho nových poznatků zejména z oblasti autorovy inspirace francouzskou literaturou, ale také z jeho života. Široké téma jsme zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci, četbu francouzské literatury a francouzské genetické prameny jeho děl.

Intermedialita je dnes módní metoda, zatímco poetika poněkud vyšla z módy. Právě tyto dva přístupy však spoluautoři publikace organicky sklenují ve zkoumání příběhu, jak se realizuje v jednotlivých uměních a médiích nebo v jejich vzájemných vazbách.

Siedmy diel vydávaných záznamov z autorovho zápisníka z čias jeho intímneho priateľstva s MUDr. Pavlom Straussom zachytáva obdobie júl-december 1987.

V rokoch 1992-1993 uverejňovali Slovenské pohľady rubriku Alfabet. Princíp rubriky bol prostý - autor napíše text o slovách, ktoré sa začínajú tým istým začiatočným písmenom ako jeho meno.