Úvahy a štúdie Pavla Uhra pod názvom Zo života bábok sa zaoberajú témou umelého človeka, jeho archetypmi od antiky až po súčastnosť s uvedením zdrojov z literatúry, divadla, filozofie a výtvatného umenia. Autor v texte zachováva členenie a historickú postupnosť i hierarchiu pri charakterizáciach Homukulov, humanoidov, androidov a bábok.

Kdo to byl Michail Čechov? Jaká byla jeho divadelní metoda?

Monografia Ivety Škripkovej Feministické divadlo a jeho slovenská cesta je vôbec prvou odbornou publikáciou, ktorá sa venuje prieniku feministického umenia a filozofie do slovenskej divadelnej praxe. Vzácnym prínosom textu významnej slovenskej divadelníčky – autorky, režisérky, divadelnej manažérky a v neposlednom rade teoretičky – Ivety Škripkovej je práve zameranie sa na dokumentáciu a hĺbkovú analýzu

Publikace Jevištní technologie v 21. století se primárně věnuje moderní strojní jevištní technologii, kterou však vnímá v kontextu jejího historického vývoje i prostředí divadelní budovy. Název knihy, evokující sice zaměření na nejnovější trendy oboru, tak záměrně vystihuje i tento druhý rozměr jejího obsahu, zabývající se existencí současné jevištní technologie v širších souvislostech.

Skladateľ Giuseppe Verdi bol celoživotnou láskou teatrológa Ladislava Čavojského (1932 – 2014), ale úctu mal aj k tvorbe Richarda Wagnera. Z jeho vzťahu k týmto dvom velikánom sa zrodila kniha o ich tak odlišnom opuse, a zároveň aj kniha o ich operách na slovenských javiskách.

Od založení Divadla Járy Cimrmana uběhlo neuvěřitelných 55 let. V této knize je zaznamenán kompletní vývoj legendárního souboru od počátků v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka přes normalizační nucené přesuny, změnu režimu a odchod Ladislava Smoljaka až po nucené přestávky v účinkování v době koronavirové pandemie.

Autor se soustřeďuje na problematiku tvůrčí práce se světlem a s jeho různými existenčními formami v divadelním artefaktu v rámci avantgardních scén, na nichž působil či je samostatně vytvářel E. F. Burian. Po historickém exkursu do vývoje prostředků a postupů využívání světla na jevišti podrobně sleduje vývoj zobrazovacího principusvětelného divadla v Burianově inscenační tvorbě v celém jejím vývojovém

Často a s oblibou se říkává, že herectví ‘je jen jedno’. Nevyžadují ale různé divadelní druhy a žánry odlišné přístupy k performanci příběhu, který je základem každého divadelního díla? Jak označit interprety operet a muzikálů – jako herce, zpěváky, hrající zpěváky, zpívající herce nebo zcela jinak?

Jak se vvyvíjela poválečná podoba českého zábavněhudebního divadla? Všechno začíná v okamžiku, kdy výnosy ministra Zdeňka Nejedlého zbavily toto divadlo jednoho z jeho základních atributů – soukromopodnikatelského systému provozování.

Soubor statí o divadle od známého radikálního a všestranného myslitele - sociologa, ekologa, psychologa, dramaturga a pedagoga Bohuslava Blažka (1942-2004). Autor divadlo nahlíží nejen kriticky, ale i ve vektorech světa trvale rostoucí neurčitosti.

První souborné vydání s úvodní studií překladatelky Zoji Oubramové, věnované životu a dílu slavného ruského herce a pedagoga. V roce 1928 vychází v tehdejším Leningradě útlá kniha Hercova cesta.

Co spojuje Jindřicha Mošnu, Vlastu Buriana, Voskovce a Wericha či Huga Haase s Natašou Gollovou? Slovem komediant se v běžném vyjadřování označuje někdo, jehož přítomné jednání není třeba brát příliš vážně, spíš než aby závazně jednal, jenom šaškuje.

Sborník z konference Zahradní slavnost 1963–2013, do něhož svými texty přispěli přední znalci dramatiky Václava Havla: Helena Albertová, Katia Hala, Zdeněk Hořínek, Lenka Jungmannová, Vladimír Just, Nadine Keßler, Petr Oslzlý, Martin J. Švejda a Kateřina Xhelo. Knihu doprovází fotografie Jaroslava Krejčího z historicky prvního nastudování Zahradní slavnosti, které mělo premiéru v Divadle Na zábradlí

Uvažujeme-li o vývoji západní teorie dramatu od Aristotela k moderním autorům, mohli bychom ji nejstručněji charakterizovat heslem \'Od metafyziky k technice\'. Vrcholu dosahuje tento vývoj v 19. století ve Freytagově Technice dramatu a v proslulých Poltiho Třiceti šesti dramatických situacích. Právě posledně jmenovaný spis se stává pro Júlia Gajdoše východiskem ke sledování dalšího (moderního i postmoderního)

Jedno zo základných diel európskej divadelnej literatúry 20. storočia. Režisérove zápisky a výber ďalších statí, prednášok a režijných výkladov.

Príručka pre adeptov a študentov herectva.

Soubor dvaadvaceti převážně původních textů od domácích i zahraničních odborníků. Je rozdělen do třech samostatných tematických oddílů.

„Iveta Škripková je v divadelnom svete známa nielen ako riaditeľka Bábkového divadla na rázcestí, ale aj ako organizátorka festivalov, stretnutí divadelníkov, seminárov a iných spoločensko–divadelných podujatí, ale predovšetkým ako odborníčka na divadlo pre deti, o čom svedčí mnohoročná práca s deťmi, ktorá je pokračovaním a rozvíjaním divadelného zážitku. Publikácia je zostavená ako výkladový slovník

Divadlo a iluze je knižní podoba disertace, s níž autor v roce 2011 úspěšně ukončil doktorská studia. \"Jedna z věcí, které mě vždycky nejvíc fascinovaly, byl způsob, jak divadlo dokáže divákem manipulovat během představení.

Kniha navazuje na současný badatelský zájem o kulturu oblasti východního Středomoří v poantickém a byzantském období. Zároveň vyplňuje mezeru v bádání o pozdně antickém divadle.