Monografie o českém antisemitismu. Editory monografie jsou Karel Sýs a Alexej Mikulášek. Editoři o knize píšou: Kniha reaguje na mírně napsáno defektní jevy současné tzv. posthumánní společnosti, které se projevují v různých oblastech našeho života, včetně onoho internetového, virtuálního. Patří k nim, samozřejmě mimo jiných, také zcela reálně sílící antisemitismus v podobě interiorizovaného životního

Erazim Kohák (1933-2020) patřil k nejvýznamnějším postavám české filosofie druhé poloviny dvacátého století, v letech 1949-1990 žil v nuceném exilu ve Spojených státech amerických. Filosoficky byl nejvíce ovlivněn T. G. Masarykem a Husserlovou fenomenologií. Ve své práci se zabýval celou řadou námětů, od metafilosofie a etiky přes politická a sociální témata až k českým a evropských intelektuálním

V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství (Machiavelli, Erasmus Rotterdamský, Bodin, Suárez, Grotius, Hobbes, Harrington, Locke, Montesquieu, Rousseau). Velká pozornost je věnována vzniku teorie národního státu, české reformaci, právu na odpor, náboženské toleranci,

Kniha Zasvěcení se věnuje otázce zasvěcování, jehož význam pro duševní (duchovní) zrání jedince je v dnešní době značně nedoceněný, ne-li ztracený. Annick de Souzenelle toto téma zpracovává v rámci ontologického poslání člověka dokončit v sobě Velké dílo božského Tvůrce.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla. Třináctý svazek je uveden odbornou studií vracející se ke sporu mezi Husserlem a Heideggerem ohledně hesla „Fenomenologie“ pro Encyclopaedia Britannica; dále následují odborné studie k Schelerově filosofii života,

V pořadí již druhý soubor esejů filosofa Petra Bláhy opět představuje pestrou skladbu témat, nad nimiž tento autor dlouhodobě uvažuje. Předmětem jeho výprav do dějin myšlení jsou některé aspekty politické filosofie, mezi nimiž lze objevit například problémy moci, revoluce či utopie.

Nikdo nevlastní boha, nikdo nemá na boha ani na cestu k němu patent. Není žádný jiný bůh, než bůh v každém jednotlivci, jen bůh v každém jednotlivém srdci.

Konrad Cramer (1933–2013) byl významným členem tzv. Heidelberské školy. Po vzoru jejího zakladatele Dietera Henricha (*1927) se zabýval filosofickým problémem subjektivity a spojoval současné diskuse k tomuto tématu s tématy novověké filosofie.

Studie o hluku německého filosofa Theodora Lessinga ukazuje, že se jeho kritický pohled na prožívanou skutečnost netýkal pouze obecnějších okolností, ale že byl prodchnut zájmem o kvalitu života. Jak Lessing podotýká v úvodu své knihy „zabývat se Bohem a koncem lidstva není o sobě a pro sebe významnější než zabývat se tisícem konkrétních praktických maličkostí“. Jsou to totiž právě tyto zdánlivé maličkosti,

Slovenský čitateľ dostáva do rúk preklad reči O dôstojnosti človeka (De hominis dignitate) od renesančného mysliteľa poslednej tretiny 15. storočia Giovanniho Pica della Mirandola. Ide o zamýšľaný úvodný prejav na verejnej diskusii v Ríme v roku 1486 pred pápežským senátom k 900 tézam z filozofie, kabaly a teológie.

Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud?

Spis Problém vcítenia tvorí časť doktorskej práce nemeckej filozofky a rehoľníčky Edity Steinovej (1891 – 1942), ktorú v roku 1916 obhájila u Edmunda Husserla vo Freiburgu. Skúma v nej problematiku, ktorá bola v tom čase predmetom vedecko-filozofického záujmu a istým spôsobom sa snaží doplniť riešenia, ktoré podľa nej Husserl a iní nepreskúmali dostatočne hlboko.

Podrobný výklad vybraných pěti knih Aristotelovy Politiky ukazuje politickou vědu v okamžiku jejího zrodu, kdy je vyčleněna obec jako samostatný filosofický problém a současně předmět praktické péče. Význam tohoto kroku vystupuje především ve srovnání s předchozí tradicí, zejména se stanoviskem Platónovým.

Čyževského text se věnuje Komenského dílu Labyrint světa a ráj srdce. Autor vymezuje témata, která prostupují celým Labyrintem, přičemž pozornost upíná zejména ke čtyřem stěžejním: k tématu duchovní cesty, tématu vypuzené pravdy, nesmyslnosti či absurdnosti lidského světa a tématu Krista a lidské duše.

Analýza smyslu či ne-smyslu státu, jeho existence, fungování, budoucnosti. Rousseauovo dílo O společenské smlouvě bývá často chápáno příliš zkratkovitě na to, aby se vyjevilo komplexnější pozadí některých provokativních tezí.

Nietzcheho dielo Tak vravel Zarathustra obsahuje kritiky morálky založenej na kritike človeka ako indivídua s deformovanými vlastnosťami, ktoré z neho robia baránka namiesto dravého vtáka. Cieľom má by nadčlovek, ktorého obraz je filozofický mýtus individualistu konajúceho mimo akýchkoľvek noriem a princípov.

Vizionář a vědec Peter Russell ve své knize Okno v čase odvážně nastoluje hlavní duchovní výzvu naší doby — možnou transformacinašeho vědomí na vyšší úroveň. V čase vrcholící globální krize, obav z ekologické katastrofy a politického chaosu nám přináší nadějné poselství.

Výber z posledných dvoch monografií Renate Lachmann: Paměť a literatura (1990) a Vyprávěná fantastika (2002). Práce súvenované prevažne dôkladnej analýze konkrétnych diel svetových spisovateľov, ako boli Belyj, Borges, Nabokov a Schulz.

Jeden ze dvou svazků Ricoeurova raného díla Filosofie vůle, který pojednává o symbolice zla, a to souběžně v semitské a řecké kulturní oblasti. Dílo uvádí čtenáře do fenomenologie a hermeneutiky náboženství.