Monografie se zabývá medialitou díla Karla Teigeho a Vítězslava Nezvala, dvou vůdčích postav českého poetismu, z pohledu filozofie médií. V duchu uvažování Marshalla McLuhana, o které se Martin Charvát opírá, nejsou pro něj média neutrální prostředník, nýbrž způsob vidění a pociťování, který determinuje lidskou zkušenost. Zkoumá, jakým způsobem dochází ve vybraných textech Teigeho i Nezvala k jakkoliv

Jacob Böhme (1575–1624) patří bez nadsázky k nejoriginálnějším myslitelům duchovních dějin Evropy. Cesta ke Kristu spolu s dalšími texty, které přináší tento svazek, uvádí schůdnou cestou do Böhmova ideového světa. Ukazuje jej jako muže plamenné víry, jako duchovního učitele, jako odvážného myslitele i člověka své doby. Jako autora, jehož dílo poskytlo dalším generacím inspiraci tak mohutnou jako málokteré

Další kniha z řady základních textů evropské vzdělanosti iniciovaná Petrem Vopěnkou. A po desetiletích teprve druhá přeložená kniha zásadních textů jednoho z největších matematiků, logiků a myslitelů dvacátého století. Gödelovy věty (z roku 1931) o neúplnosti jsou i přes svojí stručnost stále vlivným textem nejen exaktních věd (zejm. matematické logiky). Přesahují do filosofie (a nejen matematiky),

Pavel Florenszkij pravoszláv teológus, pap, filozófus, matematikus, muzeológus, esztéta és mérnök volt - valóságos polihisztor. A kultusz filozófiája, az orthodox egyházatyák tanításaira alapozott, töredékesen fennmaradt műve olyan egységes keretben tárja fel a kereszt, a templom, a szentségek és a szertartások mély értelmét, mely a vallási kultusz és a modern szekularizált kultúra mai együttélését

Fascinující text francouzského filosofa Gillese Deleuze přehýbá Leibnizovy barokní koncepce do naší epochy poznamenané podobně jako baroko ztrátou racionalistických a pozitivistických jistot, a z mnohých perspektiv nahlíží na zásadní problémy uspořádání světa, jako jsou například otázky duše, Boha, potenciality, singularity či mnohosti.

Author, publicist, and political analyst in his philosophical-political analysis stems from the idea that due to human influence the world changed so profoundly that old social theories are no longer valid; and that it is desirable to take up a position called timeless humanism, which is the only way which leads mankind to a permanently sustainable and reproducible society. Published on May 2014 (inclusive

John Stuart Mill’s \"On Liberty\" was first published in 1859. In the 21st century this text confirms Socrates’ claim that \"it is only the life of true philosophy that scorns the life of political ambition\" (Plato’s Republic, 521). Mill’s thinking about freedom in civic and social life examines fundamental principles shared among conservative, liberal, and radical politicians.

Audiobook Thus Spoke Zarathustra was conceived and written by Friedrich Nietzsche during the years 1881–1885; the first three parts were published in 1883 and 1884. The book formed part of his ‘campaign against morality’, in which Nietzsche explored the ethical consequences of the ‘death of God’. Heavily critical not only of Christian values but also of their modern replacements, Thus Spoke Zarathustra

In The Republic Socrates is asked the question ‘What is justice?’ And in order to answer it, he draws a long and detailed analogy between the individual and the city. Plato’s work forms the foundation of Western philosophy and covers a wide range of topics including political theory and ethics, with extended digressions into artistic and literary criticism, the theory and practice of education as well

Závěrečný svazek obsahuje Postpříběh (2004) ad. nepublikované texty z let 2002-7, též autorovy „filosofické rekapitulace“, příležitostné eseje a marginálie. Edičně připravil Martin Machovec. V prvním oddílu závěrečného svazku Bondyho filosofických textů jsou soustředěny eseje, které byly napsány po Příběhu o příběhu, tedy v posledních letech autorova života. Jde zejména o esej Postpříběh (2004), v

Richard J. Bernstein je přední americký filosof, který propojuje americkou filosofickou tradici (pragmatismus a analytickou filosofii) s kontinentální (Kritickou teorií). Zároveň se osobně znal s Hannah Arendtovou a vedli spolu přátelské, ale zároveň i kritické diskuse. Jedná se proto o autora, který má všechny předpoklady pro napsání výborné knihy o Arendtové - a to se mu plně povedlo. Jak uvedl jeden

Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí, zaobírá se například kumulací bohatství či nesmyslností válek, hledá směr, kterým se ubírá moderní civilisace. Vede dialog o ničem a o všem a rovnou nabízí své svérázné odpovědi. Vychází v novém vydání

Dlouhý esej z pera předního současného filozofa reflektuje tzv. covidovou krizi, již nazývá První světový strach. Ohrožuje nás – základy evropské civilizace – více nemoc, nebo to, jak na ni reagujeme?

František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů. Stočtyřicáté výročí úmrtí Františka Palackého jsme si připomněli společným workshopem Filosofického a Historického ústavu akademie věd České republiky „Idea dějin

Dialog Asklépios bývá řazen mezi tzv. filosofická hermetika. Podobně jako texty tzv. Corpus Hermeticum, které autor prokazatelně znal, netvoří jednotný myšlenkový celek, ale shrnuje v podstatě všechny aspekty antického hermetismu.

Kolektiv autorů zastupujících různé obory bádání o minulosti zkoumá roli kalicha v náboženském a veřejném životě 15. století. Kniha je věnována nejen teoretickému odůvodnění a praktickému zavedení utrakvismu v roce 1414, ale především kulturněhistorickému kontextu přijímání pod obojí v dalším vývoji husitství.

Novinka nakladatelství SMRŠŤ navazuje na titul z minulého roku Vědomí bez redukce, kde editoři James Hill a Jakub Mihálik předložili šest esejů z oblasti současné filosofie mysli. Jeden z editorů této knihy – Jakub Mihálik – se ve své první monografii pokouší představit a kriticky zhodnotit ústřední přístupy k fenomenálnímu vědomí v současné filosofii mysli a představuje jeden originální a rozvětvený

Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství. Na široce podaném komparativním základě rekonstruuje filosofické zdroje hledisek uplatňovaných v teoretické a poetické tvorbě Herdera a dalších vůdčích představitelů jedné z klíčových epoch evropských

Sborník k sedmdesátinám L. Hejdánka a J. S. Trojana, soubor filozofických statí.